Co tvoří resilienci komunit?

Resilience komunit označuje proces, kapacitu. To, nakolik se nám daří zvládat krátkodobé otřesy a reagovat na dlouhodobé změny, aniž bychom ztratili identitu.

Reaguje na aktuální krizi ekonomickou, environmentální, energetickou a krizi rovnosti. Tvoří protiváhu udržitelnosti, která se orientuje na výsledky a je úzce spjatá s environmentální oblastí.

Resilience komunit cílí na lokální úroveň. Právě společně sdílený prostor umožňuje získávat dostatek zpětné vazby, nabízí příležitost adaptovat se a inovovat. Jsou to stále lokální sítě, které drží svět pohromadě.

Nestačí přitom pouze reagovat na otřesy a vracet se do původního stavu. Důležité je posilovat kapacitu čelit možným budoucím hrozbám. Být připraven – vyvíjet se a proměňovat se – a neztratit to, co nás určuje – kdo jsme a co děláme.

Lidé

Jsme to my, kdo si tvoří představu toho, jak bude naše komunita v budoucnosti vypadat. Jsme to my, kdo za tento proces odpovídá. Komunity stojí na mezilidských vztazích. To, jaká je komunita teď a jaká bude v budoucnosti, je výsledkem rozhodnutí lidí, kteří spolu mluví, vyjednávají, rozhodují se a pracují.

Čím rozdílnější jsme, tím náročnější pro nás tento proces bývá. Komunity drží pohromadě důvěra a hluboké mezilidské vztahy. Pouta, díky kterým spolu dokážeme spolupracovat a zajímáme se jeden o druhého.

Systémové myšlení

Komunitu ovlivňuje to, jak je ekonomicky aktivní, jaká je její kultura a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými aktéry.

Systémové myšlení nám umožňuje vnímat budoucí výzvy, vidět jednotlivé části i celek, uvědomovat si důležitost vztahů a propojení. Stanovit si hranice – co můžeme a co už nemůžeme. Neopomenout, že jsme závislí na zdrojích a procesech, které nás přesahují, jsou celosvětové.

Schopnost přizpůsobit se

Pro komunitu je důležité neuzavřít se, přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Rozvíjet to, co nám slouží, a omezovat to, co nás poškozuje. Autoři knihy o resilienci komunity Why Things Bounce Back Andrew Zolli a Ann Marie Healyová mluví o nepřetržitých dějích – o obnovování kapacity, vnímání rizik, odpovídání na otřesy, o učení se a transformaci.

Komunita se přizpůsobuje vnějším i vnitřním změnám a učí se z této zkušenosti. Nutně potřebuje zpětnou vazbu. Všichni si nejspíš dokážeme vybavit konec komunity, která se přestala přizpůsobovat– zánik Sovětského svazu.

Schopnost proměňovat se

Někdy nestačí se pouze přizpůsobit, musíme se proměnit. Staré způsoby nevedou k novým výsledkům. Podobná proměna potřebuje přírodní, lidský, finanční i sociální kapitál a podporu na vyšší úrovni.

V 90. letech se komunita rakouského Güssingu proměnila z chudého města zemědělské produkce v lokální průmyslové centrum založené na produkci obnovitelné energie. Přispělo k tomu rozhodnutí místních lídrů o tom, že sníží spotřebu neobnovitelných zdrojů a stanou se soběstačnými.

Udržitelnost

Nestačí pouze žít „tady a teď“, potřebujeme se soustředit na budoucí generace, respektovat ekosystém, na kterém jsme závislí. Udržitelnost je pro resilienci komunit kompasem. Ukazuje nám, kde leží limity růstu, že jsme všichni závislí na planetě a jejích zdrojích.

Odvaha

Potřebujeme odvahu stát tváří v tvář výzvám moderní doby. Potřebujeme odvahu převzít odpovědnost za naši společnou budoucnost. Mluvit o tom, co vnímáme, co potřebujeme, přiznat si vlastní zranitelnost. V komunitách musí vzniknout prostor pro náročné konverzace. To lidé tvoří komunitu a jsou tím, kdo potřebuje mít odvahu resilienci komunit tvořit.

Glosa je součástí textu pro speciál Umění darovat.